BLOG main image
visural Art's (99)
glass (46)
sculpture (22)
exhibition (18)
illustration (0)
side job (9)
artist note (4)
Visitors up to today!
Today hit, Yesterday hit
daisy rss
tistory 티스토리 가입하기!
2009. 8. 23. 22:22

사람이 살아가는 한 생의 기간을 80년이라고 한다면 나는 그 1/4을 조금 넘은 26해를 살아왔다.

그리 썩 짧지 않은 -그렇다고 길지도 않은- 기간을 지내오면서, 때때로 나는 안개 속을 헤맨다는 착각에 빠질 때가 있었다.

맑은 바깥 날씨 때도 그랬다. 왜 일까. 덜 닦은 안경 때문이었을까.

철들 무렵부터 계속 나를 암울하게 하거나 혼란에 머물게 하던 그 것. 겉 깍지의 평등 속의 속내의 불평등.

누가 언제 어디서 왜 그렇게 만들어 놓았는지는 모르겠으나 어쨋든 나는 적어도 이 사회의 숱한 틀로 인하여 많이 방황하고 힘들어 했던 건 사실이다.

 

찾고 싶었다. 나를.

그렇다고 내가 아타락시아나 아프락사스 따위의 이상향을 꿈꾸는 것은 아니다.

나는 이 사회에서 기꺼이 점등인이고 싶다. 점등인.

하지만 언제 어디에서든지 나를 주체로 내 가능성을 인정하고 내 느낌과 내 사고의 진지함을 소유할 수 있는 나. 그리고 이런 내가 포함되어 있는 '여성성'을 표현하고 싶었다.

그리고는 이리저리 기웃거리기 시작했다. 세미나에도 참가해보고, 책도 읽고, 사람들도 만나면서 그 동안 '여성성'이라고 규정되어 왔던, 참으로 다양한 방식의 성적편견을 투시하게 되었다. 그럼에도 불구하고 오랜 동안 기억 속에 조차 응축되어있는 편견 속에서 자유로울 수 없는 이중성이 나의 정체성을 늘 흔들어 대었다.

 

함께 이야기를 나누고 싶었다.

넓은 바닷가의 모래알 같은 세상에 채 보이지도 않는 나와 무엇으로도 각인되지 못하는 여자들, 엄마, 시집간 친구, 지워진 여자아이, 착할 수 밖에 없었던 여자들.

아울러 자본주의 봉건질서가 강요하고, 강요의 권력을 재생산하는 구조 속에서 쉬임 없이 탄생하는 공주인형 바비 같은-어쩌면 인형은 인간이 탄생시킨 이기적인 상상력의 산물일지 모른다- 여자들과도 이야기를 나누고 싶었다.

 

좋은 작업이 되고자 노력했다.

그럼에도 채 정리되지 않고 밀려서 남아있는 많은 생각들 때문에,

정리는 지속적으로 일어나고 나머지의 생각들도 지속적으로 쌓이는 것들.

일순의 정리는 이론이거나 또 다른 틀이겠지. 그래서 늘 어수선했다.

나는 이번 전시를 통해서, 보다 많은 만남과 현실을 통해서, 그리고 이 사회의 다양한 시각들과 부딪혀가는 과정 속에서 생성되는 주체적 자아로서 열려서 움직이고 싶다.

 

1997. 11. 송미

  

Song Mi, Kim Sculpture - první výstava

Za předpokladu, že by život člověka trval 80 let, já už bych měla víc než čtvrtinu času za sebou(25 let).

Za tu ani krátkou ani dlouhou dobu byly chvíle, kdy jsem jak v halucinacích tápala v mlze.

I když venku bylo krásně. Proč vlastně? Snad díky špatně vyčistěným brýlím?

Temnota a neklid, do kterého jsem se uvrhala od zmoudřelých let. Vnitřní nepohodlnost vnější banality. Nevěděla jsem kdo, kdy, kde a proč to tak zařídil, ale stále jsem těžce tápala mezi všemi tvary tohoto světa.

 

Chtěla jsem najít. Sebe.

Nesnila jsem sen o zvláštním světě jako Ataraxia-Klidna mysl. Chtěla jsem v této společnosti být člověkem, který rozsvěcuje lampy (jako ten v Malém princi od Antoina de Saint-Exuperyho). Nicméně jsem v jistém okamžiku uznala své všudypřítomné věčné břímě, uznala jsem svou tíhu. A takováto 'já' jsem chtěla vyjádřit 'ženství', které je také mou součástí.

A tak jsem se začala rozhlížet všude kolem. Četla jsem knihy, chodila na semináře, potkávala lidi - v tom všem jsem narážala jen na dávno stanovená pravidla a předsudky týkající se 'ženské podstaty'. Uprostřed těchto všech názorů vměstnaných v mé hlavě - dualita stále otřásala mou pravou podstatou.

 

Chtěla jsem se o to podělit.

Ve světě sotva velkém jak zrníčko písku v moři, ve světě, kde nemůžu být vidět já, ženy, jež se neumí odlišit, matky, vdané kamarádky, ženy po intrupci, ženy, které neumějí být než hodné.

 

Snažila jsem se o provedení dobré práce.

Nicméně díky mnohým nejasným a nezpracovaným myšlenkám vyvstávají stále nové a nové. Snad ten zmatek vyjádřit - i když zmateně - prací. Díky této výstavě bych chtěla díky nad očekávání mnohým setkáním, faktům, rozličným názorům otevřít to ono živé 'já'.

 

(Zápisky, 1997, Song-Mi, Kim)

관련작업 related work :
2009/08/23 - [sculpture] - 성 안에서 Rozdilné pohlaví - 1997
2009/08/23 - [sculpture] - 신데 헬 이후 Po popelce - 1997
2009/08/23 - [sculpture] - 아내가 필요한 엄마에게 Matce potřebující manželku - 1997
2009/08/23 - [sculpture] - 결혼(缺混) Svatba (zmatenost) - 1997
2009/08/05 - [sculpture] - 마안 2 Nekonečná vyprahlost 2 - 1997
2009/08/05 - [sculpture] - 마안 3 Nekonečná vyprahlost 3 - 1997
2009/08/05 - [sculpture] - 암닭이 울면 Když zakokrhá slepice - 1997