BLOG main image
visural Art's (99)
glass (46)
sculpture (22)
exhibition (18)
illustration (0)
side job (9)
artist note (4)
Visitors up to today!
Today hit, Yesterday hit
daisy rss
tistory 티스토리 가입하기!
2009. 8. 24. 01:50

songmi - vtip1


songmi - vtip2


songmi - vtip3


농담 / 김송미 /  8.5cm x 10cm x 8.5cm / 유리 캐스팅 / 프라하 / 2006

Vtip / SongMi Kim / každé 8.5cm x 10cm x 8.5cm / tavená broušená plastika / VŠUP Praha / 2006

 

VTIP – 2006                                 

Oni nemají hlavu. Už více ani nepřemýšlejí.

Na těle, které je spláclé jak vyfouknutý balónek, se tyčí jen pohlavní orgány. Ruce a   nohy, které nic nedělají, jsou zakrnělé.

Oni jsou právě ti moderní lidé.

 

Song Mi Kim

'glass' 카테고리의 다른 글

Červená váza  (0) 2009.08.24
침전 Klesání- 2006  (0) 2009.08.24
토마스야 안녕! Ahoj Tomaši - 2006  (0) 2009.08.24
푸른정원 Modrá zahrada - 2005  (0) 2009.08.24
멈춘 흐름-2 Zastavený tok-2 - 2005  (0) 2009.08.24
2009. 8. 24. 01:45
 

 

토마스야 안녕! / 김송미 / 70cm x 11cm x 9cm / 유리 블로윙, 컷팅, 머리카락, 무씨 / 프라하 / 2006

Ahoj Tomaši / SongMi Kim / 70cm x 11cm x 9cm / foukané sklo, broušení, vlastní vlasy, rostlina / VŠUP Praha / 2006
Good Bye, Tomáš! /SongMi Kim / blown and cut glass, the artist’s hair, plants / Prague, 2006

 

AHOJ, TOMÁŠI! – 2006         

Od doby, co jsem přijela do rodné země Tomáše (Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí), už uplynuly téměř dva roky.

Už umím žít i bez toho, aniž bych jedla plechovky ananasu.

Rezignovala jsem na nevyhnutelný nedostatek, snad jen plyne čas. Když je někde prázdná židle, obávám se, že bych si tam chtěla sednout. Ale nesednu, stále nemám odvahu.

Nicméně, 9 let už uplynulo.

Osud nemáme hned od počátku. Když jej následujeme do konce, osud se stane osudem. Nemůže se sám naplnit. Teď přišla doba smazání. “Tak ahoj…”

 

Song Mi Kim

 
Good Bye, Tomáš!

I had already been living in the native country of Tomáš (Milan Kundera, The Unbearable Lightness of Being) for almost two years.

I learned to function even without having to eat canned pineapple.

I became resigned to the inevitable scarcity, perhaps only time passed. Wherever there was an empty seat, I worried that I might wish to sit down. But I did not, as I still lacked the temerity.

Nevertheless, nine years have now gone by.

We do not possess our fate from the beginning. When we follow fate to the end, then fate becomes fate. Fate cannot fulfill itself on its own. “So bye...”

 

Song Mi Kim

 

토마스야 안녕!

토마스(밀란 쿤데라 - 참을 수 없는 존재의 가벼움)가 태어난 나라에 온지도 2년이 되어간다.

나는 이제 파인애플 통조림을 먹지 않고도 지낼 수 있게 되었다.

어쩔 수 없는 결핍에 대해서는 단념할 줄도 알게 되었으니, 시간이 마냥 흘러가는 것만은 아닌가 보다. 아무데고 빈 의자가 있으면 거기 앉고 싶을까봐 두렵기도 하지만, 나는 여전히 용기가 없기 때문에 앉지 못한다.

어쨌든, 9년이 흘렀다.

운명은 처음부터 있는 것이 아니고, 끝까지 지켜낼때 운명이 되는 것이나, 그건 혼자 지킨다고 될 일도 아니다. 그만 지울 때가 되었다. “그럼, 안녕j~ ”

김송미



'glass' 카테고리의 다른 글

Červená váza  (0) 2009.08.24
침전 Klesání- 2006  (0) 2009.08.24
농담 Vtip - 2006  (0) 2009.08.24
푸른정원 Modrá zahrada - 2005  (0) 2009.08.24
멈춘 흐름-2 Zastavený tok-2 - 2005  (0) 2009.08.24