ZASTAVENÝ TOK – 2005

1. SLON

             V mnoha kulturách je slon považován za svaté zvíře. V Africe všří, že slon zde byl při stvořeni světa, v Indii byl bůh moudrosti Kanejša zobrabován se sloni tváří, v Řecku byl slon symbolem boha moudrosti Herma. V křest´anských kostelech byl coby symbol Krista zobrazován výjev slona pošlapávajícího hada. V buddhismu je slon svatým symbolem Buddhy.

             Důvod uctívání slonů starověkými kulturami můžeme najít přímo v cobvání slonů. Například když zemře slon, tak členové jeho rodiny pokaždé, když míjí jeho pozůstatky, je i po uplynutí dlouhé doby jen tak nepřejdou. Zastaví se, kruhově jej obklopí a dotýkají se jeho pozůstatků : takového chování lze jen těžko vystopovat u jiných zvířat. Podle chovatelů je taktéž nejtěžší odtrhnout mládě od matky právě u slona. Je zde patrný silný mateřský cit, který dokáže jinak mírumilovnou slonici změnit v nebezpečné zvíře. Sloni také vytváří stáda, v kterých je silně patrný systém hierarchie. Váhou těla, která se u dospělého slona rovná zhruba váze jednoho sta dospělých lidí, je největším suchozemským zvířetem : s dlouhým chobotem a sice nebezpečnými kly je zvířetem velmi okouzlujícím. Systémem hierarchie, poslušností k vůdci stáda, tělesnou čistotou - tím vším byl slon vyhovujícím pro společenské či náboženské představy.

2. VLASY

             V buddhismu je vyholená hlava mnichů jistým znakem odlišení se od okolního světa, je znakem zřeknutí se pozemských vášní. Právě vlasy jsou považovány zy szmbol světsých vášní, jejich ostříháním se tak očišt´ujeme, zbavujeme se minulosti, která je v jejich růstu uložena.

3. MÁ PRÁCE

             Touto prací jsem se chtěla zbavit stereotypních myšlenek, keteré se nahromadily během mé minulosti. Každá myšlenka - každičký kousek mého dílo. Chtěla jsem se zbavit sama sebe. Mého já, jež hloupě uvězněno ve vzoru již vytvořeného ,sloního´ světa, není schopno přijímat nic nového. Abych mohla vnímat všechny věci z ůplně nového začátku, ustříhla jsem si vlasy, v kterých se nahromadia minulost. Věřila jsem, že tím budu více otervřena novým myšlenkám, novým podnětům. Ale díky zůstavším neutříděným mnohým myšlenkám (jako vyrůstají stále nové vlasy, tak i vědomí xe neustále kontinuálně objevuje) žiji stále objímajíce minulost. V kruhu světa si na sebe oblékám vrásky stále se znovu stávající minulosti, tíhou se neklidně rozkmitávám do všech směrů. Abych byla svobodná, vymítám sama sebe, pro osvobození se sama sebe straním. Bláhově.

Song Mi Kim